Pokud s vláčky začínáte, musíte prvně vybrat měřítko. Máte na výběr několik měřítek, se kterými nás seznámí článek Měřítka. Běžné se využívají tři - N, TT a H0. H0 je nejběžnější a největší. Měřítko volíme i podle prostoru, který máme pro vláčky vyhrazený. Hlavní výhody H0 jsou stabilita, velikost a možnost detailů, nevýhodou je větší náročnost na prostor a cena. Naopak u velikosti N je výhodná cena a menší náročnost prostoru, bohužel mohou být nestabilní a nemusí být propracované do úplných detailů. Není vhodná výstavba trať na podlaze. Vždy je lepší postavit trať na stole. Jako podklad se používá koberec, který je buď vyrobený speciálně pro dané měřítko nebo stačí obyčejný koberec, který je vhodné barvy a nemá dlouhé vlákna. Pod koberec se někdy dává vrstva polystyrenu, do kterého lze po vytvoření dírky v koberci zasunout třeba stromeček, běžněji se polystyrén využívá pro tvarování kopců, popřípadě tunelů. Tunely je možné zakoupit již vytvořené, bohužel není jich dostatečný výběr, proto nás při výstavbě dráhy mohou omezovat. Pro elektronické ovládání výhybek, návěstidel, osvětlení , signalizační techniky a mnoho dalšího je potřeba transformátor na 12 V. Pro ovládání vlaků se doporučuje transformátor taky na maximálně 12 V, ale s regulátorem proudu (možnost nastavit 0 - 12 V). Obě varianty naleznete v obchodě s modelovou železnicí. Nezbytnou součástí jsou dráty. Pro připojení návěstidel, osvětlení, atd. musíme mít tzv. zvonkový drát. U kolejí s podložím nejsou potřeba kabely, součástí trafa jsou i kabely nezbytné pro provoz. Pro spojení kolejí bez podloží (nový typ) jsou potřeba spojky, které jsou asi 1 cm dlouhé. Mezi další zkrášlující prvky patří štěrk (i ten závisí na měřítku), různě barevné směsi, které zakryjí dráty, nedokonalosti nebo nám naznačí louku. Dráty se vodí zpravidla pod kobercem, proto se snažíme prvně položit koberec, následně kabely a až po té doplňky. Většina modelů se dováží z Německa.